Kontrabas
patří do skupiny smyčců, je nejhlubším z rodu smyčců. Jeho předchůdcem byla basová viola da gamba. Sám nástroj vznikl na přelomu 17. a 18. století. Z počátku se užívalo jeho nejhlubších poloh výhradně v orchestrech, později se kontrabasisté začínají pouštět do poloh, kde se tón kontrabasu blíží violoncellu a houslím. Sám o sobě je to nástroj velice romantický, jak barvou tónu, tak na pohled.

V období baroka jsou na kontrabas nejčastěji interpretovány skladby psané pro violoncello , např. A. Vivaldi a J. S. Bach. V klasicismu
a romantismu
vznikají stěžejní díla, která se objevují v repertoáru mnohých současných interpretů. Mám na mysli koncerty A. S. Kusevického, Zimmermanna, Diettersdorfa, Pichla, ... atd. Za zmínku stojí též skladby 20. století , sonáty V. Felixe, Rajtra a Válka.

I v tomto oboru lidské činnosti je třeba zmínit se o osobnostech, které představili kontrabas široké veřejnosti, jak laické, tak odborné.
Mezi ně bezesporu patřil a patří dnes již zesnulý pan profesor František Pošta - sólo kontrabasista České filharmonie a profesor pražské konzervatoře. Jeho nejčastější větou, kterou stále vštěpoval svým žákům byla věta: "Vše vázejte a zpívejte." ,nebo: "Kontrabas nebručí, kontrabas zpívá". On a jeho kontrabas byly dvě části jednoho celku. Tak by se dal vyjádřit jeho vztah k milovanému nástroji.

Závěrem bych si přál, aby alespoň pár slov z tohoto krátkého povídání
o tak vzácném nástroji, jakým kontrabas je, zůstalo ve Vašich srdcích.


Mgr. art. Máša Michael



  Kontakt:
Mgr. art. Máša Michael
Teplice nad Bečvou 72
753 01
tel.: +420 737 107 672
Masa.Michael@seznam.cz